středa 19. srpna 2015

A něco lázeňského...

               Na srdce jsou Poděbrady, to nás naučila Vesnička středisková, ale na co "jsou" ostatní lázně?


Lázně? Srdce mám v pořádku, na operaci jsem nebyl, dýchá mi to dobře. Tak co bych dělal v lázních?!

Možná máte podobný postoj i vy. Pokud ano, je právě teď čas na změnu ‒ tedy na změnu názoru. Lázně totiž zdaleka nejsou zaměřené jen na zmíněné choroby. Česká republika je velice bohatá na léčivé zdroje: minerální vody s obsahem různých léčivých látek, přírodní léčivý plyn, peloidy (rašelina, slatina) a zdravé  klima.

                   Lepší život pro nemocné

Obecně se dá říci, že lázně pomáhají zlepšovat kvalitu života pacientů. Ať už tím, že urychlí plné uzdravení, nebo tím, že u chronických a mnohdy nevyléčitelných poruch přispívají ke zmírnění projevů nemoci. Děti se v lázních léčí nejčastěji s respiračními a kožními poruchami, u dospělých pacientů převažují nemoci pohybového aparátu.

A když budeme konkrétní? S osteoporózou či různými druhy artritidy vám pomohou v Darkově, ve Slatinicích, v Kundraticích i jinde.

Pokud jde o kožní nemoci, v Priessnitzových lázních Jeseník se zaměřují na atopický ekzém a na dermorespirační syndromy, v dalších osmero lázních pak najdete pomoc v jiných případech kožního onemocnění.
Duševní poruchy a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí léčí například lázně Jeseník nebo lázně Lednice.

Máte-li nějaké dlouhodobé zdravotní potíže, informujte se u svého lékaře ‒ a třeba zjistíte, že skutečně je možné váš stav výrazně zlepšit pobytem ve specializovaných lázních.

                   Načerpejte nové síly

Když se do lázní vypravíte, potkáte tam i poměrně dost mladších a zdravých lidí. Ti do lázní jezdí především čerpat nové síly, zejména v rámci krátkodobých wellness a beauty pobytů. Lázně Teplice, Bohdaneč, Karlovy Vary a další jim nabízejí například antistresové a regenerační zábaly, jako třeba zábal v banánovníkových listech anebo čokoládový rituál, nebo celý "Detoxikační týden" – očistu těla a duše, se speciálním zaměřením pro dámy na beauty a pro pány na celkovou energizaci.
Další klienti si oblíbili "manažerské programy", jejichž cílem je zlepšit duševní i tělesnou pohodu bez zásadního přerušení obvyklého pracovního režimu. Samozřejmostí je tedy i možnost zůstat v kontaktu s firmou díky WiFi připojení.
A jak je to s financováním léčby? Zatím stále platí, že pro konkrétní indikace se do lázní jezdí takzvaně "na křížek", kdy pobyt a procedury hradí pojišťovna. Neustále ovšem stoupá počet lidí, kteří si lázně hradí ze svého protože si vyzkoušeli, že takováto investice do vlastního zdraví je nanejvýš příjemná a opravdu se vyplatí.
A tak odpověď na úvodní otázku by mohla znít  ostatní lázně jsou "na všechno možné", a můžete je využít i Vy!







pondělí 10. srpna 2015

Můj příspěvek na blog, který radí absolventům a studentům

Komunikace jako základ úspěchu

Tak, to byste měli. Školu jste úspěšně dokončili, vědomostmi a energií jen sršíte, a teď by to chtělo tu skvělou práci, kde tohle všechno zúročíte a kde začne vaše fajn kariéra.
Dobrých pracovních míst je obecně málo, ale na druhou stranu, nějaká přece jen jsou, a nejedna firma se zajímá právě o čerstvé absolventy ‒ ať už proto, že „na ně jsou dotace“, nebo proto, že vychovat si takového juniora podle vlastních firemních standardů je většinou snazší než převychovávat hotového seniora.

Proč zrovna on?!

Nějaký zájem tedy o absolventy je, ne že ne. Jenže ‒ absolventů je tradičně víc než těch žádaných pracovních pozic. A tak nastává dobrodružné hledání a usilování. Rozesílají se hromady životopisů a běhá se po „výběrkách“, telefonuje se a mailuje… a někdy se stane podivná věc: Krásné místo ve firmě překvapivě nezíská absolvent, který oboru už po škole poměrně rozumí a byl by pro firmu přínosem, ale uspěje naopak ten, kdo těch vědomostí zas tak moc nemá, nic moc neumí… Čím to je? Proč uspěl ten „méně kvalitní“?
Důvodů může být samozřejmě víc, ale někdy je na vině rozdíl v komunikačních dovednostech. Pokud i vy máte dojem, že nejste zrovna „komunikační gigant“, čtěte dál, možná vám některé naše tipy budou užitečné.

Naučte se to také

Existuje spousta různých druhů vzdělávání zaměřeného na komunikační dovednosti. Na trhu jsou knihy (papírové i elektronické), pořádají se kurzy (prezenční či distanční, individuální či skupinové), jsou k dispozici webináře, školení, semináře a konference. Některé z těchto forem vzdělávání jsou dobré, praktické a skutečně rozvíjející, jiné jsou nabubřelé, nepraktické a celkově na nic.
Jak se v nich můžete dobře zorientovat?
Pokud uvažujete, že byste nějaké to komunikační vzdělávání podnikli, pusťte se do toho v několika krocích:
1.       Poznejte své potřeby.
2.       Ujasněte si žádoucí formu.
3.       Prozkoumejte nabídky a vyberte tu pravou.
Co znamená „poznat své potřeby“? Musíte zjistit, co přesně potřebujete při své komunikaci upravit. Nejlépe vám poradí někdo, kdo vás dobře zná a kdo se sám pohybuje v byznysu nebo zkrátka mezi lidmi, a to v takové pozici, kde může komunikační dovednosti různých lidí dobře sledovat a posuzovat. Váš poradce by neměl být člověk, který vás za všechno jen pochválí; měl by mít dobrý úsudek a také dlouhodobě dobré vztahy s lidmi. Takový člověk vám může poskytnout velmi dobré rady a postřehy.
K formě: Dobře zvažte, která forma kurzu či školení bude pro vás nejefektivnější (tedy jakým stylem jste se vždycky nejvíc naučili – poslechem přednášky, domácím studiem z knih, prací ve skupině atd.). A zohledněte také, která forma školení je pro vás momentálně dostupná, časově i finančně.
A nakonec, pozorně zkoumejte. Pročítejte si prezentace vzdělávacích institucí a vyberte tu, která nabízí přesně to, co potřebujete. K tomuto výběru přidáme něco praktických rad:

Není všechno komunikace, co se komunikací nazývá

Sledujte, jakým stylem o svém kurzu vzdělavatel mluví, a vyvoďte správné závěry.
Pokud například často zdůrazňují „asertivitu a sebeprosazení“, jedná se velmi často (i když samozřejmě ne vždy) spíše o trénink v bezohlednosti a drzosti.
Jestliže mluví o „ovlivňování“, může jít (a nezřídka opravdu jde) o cvičení v manipulaci a obelhávání, asi jako v případě proslulých šmejdů.
Jestliže se mluví o „zdravé drzosti“, pak v drtivé většině případů jde o drzost vrcholně nezdravou.
Jestliže naopak je součástí kurzu i takové téma, jako je „sebedisciplína“, „respekt k druhým“, „sebekontrola“, „naslouchání“ a podobné záležitosti, lze se plným právem domnívat, že se jedná o kurz rozvíjející skutečně komunikační dovednosti. Protože ten, kdo umí komunikovat (i za použití rozumné dávky té pravé asertivity), ten dosahuje svých cílů otevřeně, čestně, ale i efektivně.
S výběrem toho pravého kurzu může pomoci i procházení referencí, ovšem referencí uvedených i jinde než na webu té které instituce.

Dobrá volba jistí úspěch

Pokud dobře zvolíte ve všech třech ohledech, je stoprocentně jisté, že úspěch se dostaví. A to i přesto, že třeba nevyjdete hned jako vítěz ze všech výběrových řízení, jichž se zúčastníte.

Osvojíte-li si skutečně dobře umění komunikace, přinese vám to širší úspěch: radost z lepších vztahů, a dříve či později určitě i tu vytouženou skvělou práci, v níž si také budete dobře vést, protože bude radost s vámi pracovat ‒ budete totiž umět tak skvěle komunikovat!

neděle 5. července 2015

Vzdělávání: rok se s rokem sešel, a zase tvoříme nový katalog!

V průběhu prázdnin se opět rozjíždí práce na novém katalogu vzdělávání. Společnost Education.sk (nebo chcete-li Edumenu.cz) má zase v rukávu nějaký ten trumf - minule se horkou novinkou stalo přímé propojení s personalisty a vzdělávacími systémy. Osvědčilo se, funguje to naprosto dokonale.

Jaká bude letošní novinka, to je překvapení. Jedno je ale jisté: Mezi spoustou klasických kurzů a konferencí se najdou opravdové klenoty, které člověka posunou profesně o hodně dál.

A tak nadšeně naléhám: Připravte se, a až bude nový katalog hotový, LISTUJTE, VYBÍREJTE A VZDĚLÁVEJTE SE!

katalog.edumenu.cz
www.edumenu.cz

čtvrtek 2. července 2015

O dětech pro Domelii

Posloucháš mě vůbec?!


Znáte to? Dáváte malému dítěti nějaký pokyn nebo se s ním chcete na něčem domluvit, a dítě nic. Sice neodmlouvá a neprotestuje, ale také nereaguje. Prostě Nic.
Někdy to zkusíme podruhé, někdy i potřetí. A když je reakce stále nedostatečná až nulová, začne to s námi trošku cloumat. V takové situaci možná řekneme něco podobného jako "Tak posloucháš mě vůbec?!"
Jistě, jsou děti, které se dokážou tolik zabrat do hry, že opravdu ‒ ale opravdu ‒ neslyší. Dost je také těch, které "neslyšení" jen předstírají, protože "si to chtějí dohrát". Ovšem zdaleka nejvíc je dětí, které sice slyší, ale zkrátka vůbec nevěnují slyšenému pozornost.
Nevím, jestli se touto jednou konkrétní situací zabývají pedagogové vyučující na "mateřinkách", tedy na školách, v nichž studují budoucí učitelky mateřských škol. Praktickou radu k tomu ovšem můžeme získat od proslulého dětského psychologa profesora Zdeňka Matějčka. Je jednoduchá, nenáročná a prověřená. Ve většině případů funguje.
Jak tedy jít na takového malého neslyšíka? Pěkně od lesa.

Z očí do očí
Když se s dítětem potřebujete například domluvit, kam si bude ode dneška odkládat bačkorky nebo ze kterého hrnečku má či nemá pít, stoupněte si těsně k němu, a když přidřepnete, abyste byli asi stejně vysocí, bude to ještě lepší.
Upozorněte dítě, že mu chcete říct něco, co si musí zapamatovat, a když se zdá, že vás moc neposlouchá, přimějte ho, ať se vám dívá do očí. To je velmi podstatné, protože při pohledu z očí do očí dostávají vyřčená slova ‒ v dětském vnímání ‒ velikou důležitost.

Naučte se mluvit jasně
Potom stručně a přehledně řekněte, co je třeba. Snažte se nezahltit dítě přílišným množstvím podrobností. vysvětlení je jistě někdy potřeba, ale nesmí se to přehánět. Mohlo by se totiž stát, že si dítě zapamatuje ůzné podrobnosti a varianty a "co by‒kdyby", ale nebude už v jeho možnostech rozlišit, co je vlastně tou hlavní informací.
Lepší je tedy říct "Ode dneška si budeš dávat bačkorky sem nahoru na kraj poličky. Ty druhé patří druhým dětem," než kdybyste začali hned rozebírat "do téhle poličky ne, ta je Kačenčina, a ona je na ni zvyklá, to víš, má tam bačkorky už dva roky, a támhleta je zase Kubíkova, a Kubík by do té tvé poličky stejně nedosáhl…"
Samozřejmě, když se dítě na takové podrobnosti zeptá, řekněte mu je, ale to hlavní, první sdělení musí být opravdu jasné a stručné. Pak je šance, že bude zaregistrováno.

A osvědčené opakování
Když jste tedy dělili to podstatné, většinou vidíte, jestli jste byli vzati na vědomí. Pokud si chcete celou záležitost ještě "pojistit", můžete dítě vyzvat, aby po vás pokyn zopakovalo. A opět, stručně, pár slovy jen to základní: "Budu dávat bačkorky sem."
Vyzkoušejte to. Je samozřejmě možné, že vaše dítě je takový originál, že ani s tímto přístupem si a ně nepřijdete, ale je také docela dobře možné, že i dítě s velmi výraznou osobností zareaguje tak, jako zareagovaly už tisíce dětí před ním, a potom budete vy i vyše dítě ještě víc v pohodě.



xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx


Tvoříme s dětmi


Samozřejmě, většina hraček se dnes dá koupit. Umíte si ale představit, jak budou vaše děti milovat hračky, které si s nimi doma sami vytvoříte? Nevadí, že tyhle hračky nebudou úplně dokonalé, hlavní přece je, že děti takové vyrábění s mamkou bude bavit, že budou na svůj výrobek hrdé, že ho budou milovat, a navíc se i něco nového naučí.
Pokud chcete vyzkoušet některé naše osvědčené návrhy, zveme vás: Pojďte tvořit!

Anglické pexeso

Řeknete si možná, že použít pexeso pro učení anglických slovíček není žádná převratná novinka. Však také tento nápad nepřinášíme jako novinku, ale spíš jako připomenutí něčeho, na co možná někteří z nás už pozapomněli, a půjde nám hlavně o takové ty osvědčené drobné vychytávky, díky nimž může být tato výuková hra ještě oblíbenější.


Vyrobte si ho společně
To je první naše rada: Vyrobte si pexeso společně. Pokud ho nádherně nakreslíte  vy, dospělí, jako překvapení pro dítě, určitě ho také potěšíte, ale jeho radost nebude ani zdaleka taková,jako když budete obrázky k jednotlivým slovíčkům kreslit společně. A pokud se vás u toho sejde ještě víc, tím lépe.

Udělejte kartičky větší
Většina z nás pochopitelně nemá umělecké vzdělání, a proto bude šikovné nastříhat si kartičky trochu větší, než těch klasických 5x5 centimetrů. Když zvolíte dejme tomu 8x8, bude se vám lépe kreslit, k obrázku se dobře vejde napsané anglické slovíčko, a také později se vám bude lépe míchat.

Nezdržujte se s detaily
Až začnete kreslit, snažte se maximálně využít plochu papíru. Když je obrázek větší, pomáhá to při hře: hráč rychleji rozpozná, co na obrázku je, a větší obrázek se také lépe zapamatuje.
Při kreslení se nezabývejte prokreslováním zbytečných detailů, spíše se zaměřte na to, co je pro daný výraz typické. Například kreslíte-li panenku, nemusí mít dokonale prokreslené řasy, oční víčka, složitý účes, nalakované nehty, krajky na sukénce a podobně. Postačí spíše schematický obrázek. Proč?
Kdybyste každou kartičku dlouze zdokonalovali a prokreslovali, přestala by děti tahle tvorba bavit dřív, než byste měli dostatek kartiček pro hru.

Neusilujte o dokonalost
Když dítě svůj obrázek umístí stranou, tak nějak našišato, nevadí to, vždyť je to přece vaše domácí pexeso, a ne umělecké dílo do soutěže. Pokud se dá poznat, co na obrázku je, stačí to.
Možná bude lepší, když dítěti budete slovíčka "přidělovat". Vyberete pochopitelně taková, o nichž jste si jisti, že je dítě dokáže dobře vystihnout. Pak ho bude tahle práce bavit.

Dejte tomu šťávu
Během chvilky se určitě vpravíte do humorné nálady, a pak se vám zaručeně podaří nakreslit skutečně legrační obrázky, s nimiž půjde učení skoro samo.
Proč byste třeba nevyužili zajímavých kombinací slov? Tak se vám na obrázku může objevit třeba "Modrý pes", "Zelená maminka", "Červená učitelka", "Hodný krokodýl", "Velké boty" a podobně.


A hrajte "po anglicku"
Až budete mít řekněme deset prvních dvojic hotových, vyzkoušejte si, jak se s tímhle vaším pexesem hraje, a můžete si hru ještě ztížit. Jak? Tím, že po celou dobu hry budete moci mluvit jen anglicky. Kdo promluví česky, musí jedno kolo vynechat.
Nebo, aby to nebylo tak přísné, zvolte hned na začátku "nepopsanou" variantu: Na kartičkách budou jen obrázky, ale zato obrázek na otočené kartičce musí hráč nejprve správně pojmenovat, než bude hrát dál.

A tak tvořte, tvořte, učte se, a hlavně ‒ ať to vaše děti i vás baví!