V průběhu prázdnin se opět rozjíždí práce na novém katalogu vzdělávání. Společnost Education.sk (nebo chcete-li Edumenu.cz) má zase v rukávu nějaký ten trumf - minule se horkou novinkou stalo přímé propojení s personalisty a vzdělávacími systémy. Osvědčilo se, funguje to naprosto dokonale.
Jaká bude letošní novinka, to je překvapení. Jedno je ale jisté: Mezi spoustou klasických kurzů a konferencí se najdou opravdové klenoty, které člověka posunou profesně o hodně dál.
A tak nadšeně naléhám: Připravte se, a až bude nový katalog hotový, LISTUJTE, VYBÍREJTE A VZDĚLÁVEJTE SE!
katalog.edumenu.cz
www.edumenu.cz
neděle 5. července 2015
čtvrtek 2. července 2015
O dětech pro Domelii
Posloucháš mě vůbec?!
Znáte to? Dáváte
malému dítěti nějaký pokyn nebo se s ním chcete na něčem domluvit, a dítě
nic. Sice neodmlouvá a neprotestuje, ale také nereaguje. Prostě Nic.
Někdy to zkusíme
podruhé, někdy i potřetí. A když je reakce stále nedostatečná až nulová,
začne to s námi trošku cloumat. V takové situaci možná řekneme něco
podobného jako "Tak posloucháš mě vůbec?!"
Jistě, jsou děti,
které se dokážou tolik zabrat do hry, že opravdu ‒
ale opravdu ‒ neslyší. Dost je také těch, které "neslyšení" jen
předstírají, protože "si to chtějí dohrát". Ovšem zdaleka nejvíc je
dětí, které sice slyší, ale zkrátka vůbec nevěnují slyšenému pozornost.
Nevím, jestli se
touto jednou konkrétní situací zabývají pedagogové vyučující na
"mateřinkách", tedy na školách, v nichž studují budoucí učitelky
mateřských škol. Praktickou radu k tomu ovšem můžeme získat od proslulého
dětského psychologa profesora Zdeňka Matějčka. Je jednoduchá, nenáročná a prověřená.
Ve většině případů funguje.
Jak tedy jít na
takového malého neslyšíka? Pěkně od lesa.
Z očí do očí
Když se
s dítětem potřebujete například domluvit, kam si bude ode dneška odkládat
bačkorky nebo ze kterého hrnečku má či nemá pít, stoupněte si těsně k němu, a
když přidřepnete, abyste byli asi stejně vysocí, bude to ještě lepší.
Upozorněte dítě, že
mu chcete říct něco, co si musí zapamatovat, a když se zdá, že vás moc
neposlouchá, přimějte ho, ať se vám dívá do očí. To je velmi podstatné, protože
při pohledu z očí do očí dostávají vyřčená slova ‒ v dětském vnímání
‒ velikou důležitost.
Naučte se mluvit
jasně
Potom stručně a
přehledně řekněte, co je třeba. Snažte se nezahltit dítě přílišným množstvím
podrobností. vysvětlení je jistě někdy potřeba, ale nesmí se to přehánět. Mohlo
by se totiž stát, že si dítě zapamatuje ůzné podrobnosti a varianty a "co
by‒kdyby", ale nebude už v jeho možnostech rozlišit, co je vlastně
tou hlavní informací.
Lepší je tedy říct
"Ode dneška si budeš dávat bačkorky sem nahoru na kraj poličky. Ty druhé
patří druhým dětem," než kdybyste začali hned rozebírat "do téhle
poličky ne, ta je Kačenčina, a ona je na ni zvyklá, to víš, má tam bačkorky už
dva roky, a támhleta je zase Kubíkova, a Kubík by do té tvé poličky stejně
nedosáhl…"
Samozřejmě, když se
dítě na takové podrobnosti zeptá, řekněte mu je, ale to hlavní, první sdělení
musí být opravdu jasné a stručné. Pak je šance, že bude zaregistrováno.
A osvědčené opakování
Když jste tedy dělili
to podstatné, většinou vidíte, jestli jste byli vzati na vědomí. Pokud si
chcete celou záležitost ještě "pojistit", můžete dítě vyzvat, aby po
vás pokyn zopakovalo. A opět, stručně, pár slovy jen to základní: "Budu
dávat bačkorky sem."
Vyzkoušejte to. Je samozřejmě možné, že vaše dítě je
takový originál, že ani s tímto přístupem si a ně nepřijdete, ale je také
docela dobře možné, že i dítě s velmi výraznou osobností zareaguje
tak, jako zareagovaly už tisíce dětí před ním, a potom budete vy i vyše dítě
ještě víc v pohodě.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tvoříme s dětmi
Samozřejmě, většina hraček se dnes dá koupit. Umíte si
ale představit, jak budou vaše děti milovat hračky, které si s nimi doma sami
vytvoříte? Nevadí, že tyhle hračky nebudou úplně dokonalé, hlavní přece je, že
děti takové vyrábění s mamkou bude bavit, že budou na svůj výrobek hrdé, že ho
budou milovat, a navíc se i něco nového naučí.
Pokud chcete vyzkoušet některé naše osvědčené návrhy,
zveme vás: Pojďte tvořit!
Anglické pexeso
Řeknete si možná, že použít pexeso pro učení anglických slovíček
není žádná převratná novinka. Však také tento nápad nepřinášíme jako novinku,
ale spíš jako připomenutí něčeho, na co možná někteří z nás už
pozapomněli, a půjde nám hlavně o takové ty osvědčené drobné vychytávky,
díky nimž může být tato výuková hra ještě oblíbenější.
Vyrobte si ho společně
To je první naše rada: Vyrobte si pexeso společně. Pokud ho
nádherně nakreslíte vy, dospělí, jako
překvapení pro dítě, určitě ho také potěšíte, ale jeho radost nebude ani
zdaleka taková,jako když budete obrázky k jednotlivým slovíčkům kreslit
společně. A pokud se vás u toho sejde ještě víc, tím lépe.
Udělejte kartičky větší
Většina z nás pochopitelně nemá umělecké vzdělání, a
proto bude šikovné nastříhat si kartičky trochu větší, než těch klasických 5x5
centimetrů. Když zvolíte dejme tomu 8x8, bude se vám lépe kreslit,
k obrázku se dobře vejde napsané anglické slovíčko, a také později se vám
bude lépe míchat.
Nezdržujte se s detaily
Až začnete kreslit, snažte se maximálně využít plochu
papíru. Když je obrázek větší, pomáhá to při hře: hráč rychleji rozpozná, co na
obrázku je, a větší obrázek se také lépe zapamatuje.
Při kreslení se nezabývejte prokreslováním zbytečných
detailů, spíše se zaměřte na to, co je pro daný výraz typické. Například
kreslíte-li panenku, nemusí mít dokonale prokreslené řasy, oční víčka, složitý
účes, nalakované nehty, krajky na sukénce a podobně. Postačí spíše schematický
obrázek. Proč?
Kdybyste každou kartičku dlouze zdokonalovali a
prokreslovali, přestala by děti tahle tvorba bavit dřív, než byste měli
dostatek kartiček pro hru.
Neusilujte o dokonalost
Když dítě svůj obrázek umístí stranou, tak nějak našišato,
nevadí to, vždyť je to přece vaše domácí pexeso, a ne umělecké dílo do soutěže.
Pokud se dá poznat, co na obrázku je, stačí to.
Možná bude lepší, když dítěti budete slovíčka "přidělovat".
Vyberete pochopitelně taková, o nichž jste si jisti, že je dítě dokáže
dobře vystihnout. Pak ho bude tahle práce bavit.
Dejte tomu šťávu
Během chvilky se určitě vpravíte do humorné nálady, a pak se
vám zaručeně podaří nakreslit skutečně legrační obrázky, s nimiž půjde
učení skoro samo.
Proč byste třeba nevyužili zajímavých kombinací slov? Tak se
vám na obrázku může objevit třeba "Modrý pes", "Zelená
maminka", "Červená učitelka", "Hodný krokodýl",
"Velké boty" a podobně.
A hrajte "po anglicku"
Až budete mít řekněme deset prvních dvojic hotových,
vyzkoušejte si, jak se s tímhle vaším pexesem hraje, a můžete si hru ještě
ztížit. Jak? Tím, že po celou dobu hry budete moci mluvit jen anglicky. Kdo
promluví česky, musí jedno kolo vynechat.
Nebo, aby to nebylo tak přísné, zvolte hned na začátku
"nepopsanou" variantu: Na kartičkách budou jen obrázky, ale zato
obrázek na otočené kartičce musí hráč nejprve správně pojmenovat, než bude hrát
dál.
A tak tvořte, tvořte, učte se, a hlavně ‒ ať to vaše děti i vás baví!