Kaviár a husí kůže (a děravá paměť)

Ano, na článek s názvem "Kaviár a husí kůže" už tu jednou odkaz byl.
Proč se k němu dnes vracím: Zjistila jsem, že mi z paměti nadobro vypadlo, jak to s tou husí kůží u ryby vlastně je.
Může mít ryba husí kůži, nebo ne?
A tak jsem mrkla do archivu http://www.restaurace-menu.cz/ a zjistila jsem, že - slovy klasikovými - všechno je jinak:

Kaviár a husí kůže

Co má společného kaviár a husí kůže? Původ, mohli bychom říct. V jakém smyslu? Obojí, tedy husí kůže i kaviár, o němž teď bude řeč, se týká jedné zajímavé ryby, vyzy velké. Pojďme se teď na ni podívat podrobněji a zjistíme, jak to s tou husí kůží a kaviárem tedy je.

Tedy předně: Jak velká je vyza velká? Záleží na tom, kterou „velikost“ máme na mysli. Vyza velká je totiž skutečně "velká", podivuhodná ryba.

Když budeme uvažovat, v čem všem je velká, jako první nás napadne reálný rozměr. V dospělosti totiž vyza dorůstá klidně až do osmimetrové délky a vážit může i přes tunu! Úctyhodný je i věk, jehož se vyza může dožít, totiž více než sta let.

Vyza je velkolepá také tím, co všechno se z ní dá využít: Má velmi chutné maso, typické je pro něj to, že chutí, šťavnatostí i strukturou připomíná klasickou šunku. Zpracovává se její vzduchový měchýř, z toho se vyrábí speciální kvalitní klih.

Vyza je vybavena rovněž zvláště pevnou a jemnou kůží, a z té se vyrábějí luxusní kabelky, peněženky a pouzdra.

A co ještě? No jistě, jikry! Z těch se dělá ten nejkvalitnější černý kaviár. Při výrobě běžného kaviáru se většinou postupuje tak, že jikry se po vyčištění nasolují a hned se lisují do sudů. Ovšem u vyzy je to jiné ‒ jejích kvalitních jiker by pro tento „obyčejný“ přístup bylo škoda, a tak se postupuje pomaleji. Jikry se vyčistí a nasolí a potom se ve speciálních nádobách nechají poměrně dlouho uležet. Teprve když je kaviár „vyzrálý“, může se opatrně balit a expedovat.

A v jaké úpravě byste si měli kaviár dát, abyste ho mohli jaksepatří vychutnat a ocenit?

Možností je jistě víc, ale kaviár sám o sobě je tak výrazný (a tak dokonalý), že vlastně nic moc nepotřebuje. Ideální je tedy pochutnat si na něm s kvalitním bílým pečivem, které ještě můžete potřít tenoučkou vrstvou voňavého domácího másla.

(A ano, ještě čekáte, jak je to s tou „husí kůží“: O vyzí kůži už řeč byla, z té se vyrábějí kabelky, a s husou má společný kus názvu ‒ latinsky se totiž vyza velká jmenuje Huso huso…)