Z první třídy zavolali do ředitelny Alfreda, neboť se
soudilo, že je hubený.
Zdravotnice, která školu navštívila a vyznala se v
psychologii, zeptala se vlídně: "Fredie, dostáváš dost
najíst?"
"To se ví," odvětil Alfredo.
"Tak dobrá. Pověz mi, co míváš k snídani."
"Tortilly a fizule," odpověděl Alfredo.
Zdravotnice kývla lítostivě na ředitele. "A když
přijdeš v poledne domů, co dostaneš k obědu?"
"Já domů nechodím."
"Cožpak v poledne nejíš?"
"Jakpak ne. Nosím si s sebou trochu fizulí zabalenejch
do tortilly."
V očích zdravotnice se objevilo opravdové zděšení,
ovládla se však. "A co jídáš k večeři?"
"Tortilly a fizule."
Zdravotnici opustila veškerá psychologie. "Snad mi tady
nebudeš do očí tvrdit, že nejíš nic jiného než kukuřičné
placky a fazole?"
Alfredo užasl. "Ježišmarjá," zvolal, "a copa
byste ještě chtěla?"
Školní lékař vyslechl v pravý čas hlášení zděšené
zdravotnice. Jednoho dne si zajel k Teresininu domu, aby na
místě vyšetřil, jak se věci mají. Když procházel dvorkem,
všechna ta lezoucí, batolící se a škobrtající havěť vřeštěla
v strašlivé symfonii. Doktor stanul v otevřených
kuchyňských dveřích. Na vlastní oči uviděl, jak se Vieja
přišourala k plotně, ponořila velikou naběračku do hrnce a
rozhodila vařené fazole po podlaze. Rámus okamžitě ustal.
Všechna lezoucí, batolící se a klopýtající drobotina se
pustila do práce mlčky a svědomitě, postupujíc od fazole
k fazoli, a zastavovala se, jen aby je zhltla. Vieja znovu
usedla, aby využila těch několika okamžiků klidu. Děti horlivě
šmejdily pod postelí, pod židlemi i kamny jako štěničky.
Lékař se zdržel plné dvě hodiny, protože se v něm
probudil vědecký zájem. Když odcházel, vrtěl hlavou.
Potřásal nevěřícně hlavou, ještě když o tom
podával zprávu. "Provedl jsem nejdůkladnější prohlídku,
jaká je vůbec možná," prohlásil. "Vyšetřil jsem jim
zuby, pokožku, krev, kostru, oči, koordinaci. Pánové, ty děti se
živí potravou, která obsahuje pomalu účinkující jed, a to od
narození. Pánové, věřte mi, jakživ jsem neviděl zdravější
děti!" Vzrušení ho přemohlo. "Ti neřádi mrňaví!"
křičel. "V životě jsem neviděl takové zuby! C o j s
e m ž i v , neviděl jsem takové zuby!"
Takovým způsobem vyprávět o obyčejných fazolích, to
dokáže jen opravdový Mistr pera. Citát je vzat z knihy Pláň
Tortilla, již nenapsal nikdo menší než John Steinbeck.
Ale proč ten citát? Má to být chvála Johna Steinbecka? Chvála
pozorovací bystrosti a vypravěčského talentu?
V našem magazínu můžeme chválu pana Steinbecka s klidem
vynechat. Ne že by si ji nezasloužil, jen prostě sem ‒
na tyto stránky ‒
nepatří.
Ale co takhle chvála zdravé stravy? Chvála tradičních jídel
typu "hrách a kroupy"? Chvála fazolí?To už vypadá
patřičněji. Citovaná knížka se samosebou nezabývá zdravou
výživou, ale může být v tomto ohledu přínosná. Jak už
to u Steinbeckových děl bývá, jednotlivé epizody (a to se
týká i té o Alfredovi a zdravotnících) mají reálný
podklad, jejich sepsání inspiroval běžný život.
Teď jde ovšem o fazole. Ony totiž fazole jsou ‒
v Pláni Tortilla i ve skutečnosti ‒
naprosto úžasné. Pořídili jsme soupis různých jejich "dobrých
skutků". Abychom byli spravedliví, přidáváme i výpis
jejich prohřešků, ovšem s vysvětlením, jak je možné věc
napravit.
Tak tedy, čím nám mohou takové fazole prospívat?
Z moudrých publikací se dozvídáme, že fazole jsou významným
zdrojem mnoha cenných
látek, které tělo ke svému fungování denně potřebuje. A co
víc, mají i léčebné účinky. V praktickém životě
to pak vypadá takto:
Když každý den sníte
nějakých 100 g vařených fazolí (zhruba jeden hrnek),
snížíte si koncentraci škodlivého LDL cholesterolu.
Stejné množství fazolí vám pomůže, jestliže vás čas od času
"zlobí cukr", protože tahle luštěnina má schopnost
stabilizovat množství inzulinu a krevního cukru. A dále:
Fazole podle odborníků
regenerují a omlazují buňky,
díky obsahu fytoestrogenů pomáhají
proti chorobám jater, ledvin a močového měchýře a chrání před
vznikem hemoroidů a rakoviny střev,
no a také posilují
srdce a krevní oběh.
A tady se ve
výčtu dobrých účinků fazolí dostáváme zase zpátky na
začátek, ke školáku Alfredovi a jeho neuvěřitelně zdravým a
pohodovým sourozencům:
Kdybychom ve
fazolích provedli cílený chemický rozbor, našli bychom draslík,
vápník,
fosfor,
železo, zinek, kyselinu listovou, bílkoviny a
vitamíny skupiny B a C. To je klasická sestava podstatná
pro tu pravou tělesnou
pohodu.
A je tu obsažen také mangan ‒
stopový prvek, který je ve fazolích zastoupen v podstatném
množství a který je významný pro růst vlasů a zubů.
Spolu s ním účinkuje také přítomný molybden, ten pomáhá
pomáhá s tvorbou červených krvinek
a podporuje i zabudovávání fluoridu do zubní
skloviny.
Aby toho nebylo málo, fazole vám prospějí také v případě,
že například máte poněkud "výbušnou" povahu, snižují
totiž krevní tlak a pomáhají při podrážděnosti,
neklidu a poruchách soustředění způsobených nedostatkem
bílkovin. Ideální je, když fazole zkombinujete s některou
obilninou (například kukuřicí ;o), pak se totiž jejich dobré
účinky ještě znásobí.
Co dodat? Tady je náš tip: Až budete mít chvilku, zkuste se
v klidu a pohodě začíst do některé Steinbeckovy knížky, a
k tomu si dejte pro chuť třeba ‒
třeba tortillu s fizulemi…
---------------------
Box:
Sušené fazole je nutné dostatečně namočit, vodu slít a poté
nechat stát v nové vodě minimálně 4 hodiny, nejlépe
přes noc. Pak se voda před vařením musí vyměnit, protože se
do ní vyluhovala část látek, které způsobují nadýmání.
Pokud uvažujete, že byste fazole zařazovali do svého
jídelníčku pravidelně, je tu dobrá zpráva: Při jednom pokusu
lidé, kteří dlouhodobě pojídali čtvrt kila fazolí denně, si
na nadmutí stěžovali jen prvních 12‒48
hodin, pak tyto potíže vymizely.
Ještě jste se docela
nerozhodli? Přidáme tedy informaci, že existují fermentované
fazole, které jsou výživnější a nenadýmají, a kromě toho
byla vypěstována nová
odrůda fazolí, které nadýmání vůbec nepůsobí, bude se
prodávat pod označením Prim Beans.
Žádné komentáře:
Okomentovat