úterý 27. května 2014
pátek 23. května 2014
Časopis Puberťák: Podaří se?
Tedy, podaří se ho vzkřísit k takovému dynamickému životu, jaký měl kdysi v tištěné podobě?
S mladými redaktory z velkobřezenské školy jsme se pokusili o remake tištěné verze, ale nebylo to ono. Takže teď zkoušíme elektronickou verzi. Učíme se, jak se dělá správná reportáž, jak se domlouvá a připravuje rozhovor s osobností, jak se vyhledávají a zpracovávají informace a tak dál a taky spolupracujeme s redakcí Ústeckého deníku.
Mrkněte k nám a třeba se zapojte do některé nové ankety nebo nám písněte, který příspěvek vás nejvíc zaujal. Budeme rádi!
Na příště chystáme reportáž z návštěvy chotkovské hrobky ve Valtířově. Dejte si Puberťáka do sledování, ať vám nic neunikne!
http://casopispubertak.blogspot.cz/
S mladými redaktory z velkobřezenské školy jsme se pokusili o remake tištěné verze, ale nebylo to ono. Takže teď zkoušíme elektronickou verzi. Učíme se, jak se dělá správná reportáž, jak se domlouvá a připravuje rozhovor s osobností, jak se vyhledávají a zpracovávají informace a tak dál a taky spolupracujeme s redakcí Ústeckého deníku.
Mrkněte k nám a třeba se zapojte do některé nové ankety nebo nám písněte, který příspěvek vás nejvíc zaujal. Budeme rádi!
Na příště chystáme reportáž z návštěvy chotkovské hrobky ve Valtířově. Dejte si Puberťáka do sledování, ať vám nic neunikne!
http://casopispubertak.blogspot.cz/
pondělí 21. dubna 2014
pondělí 31. března 2014
Moji nejmilejší spolupracovníci
zase něco chystají. Těším se, jak jinak, publikace ze Slovart-Printu jsou skutečně výjimečné.
Už jen jejich grafika - radost pohledět:
http://www.slovartprint.sk/wp-content/uploads/2012/05/kat2012CZ.pdf
Už jen jejich grafika - radost pohledět:
http://www.slovartprint.sk/wp-content/uploads/2012/05/kat2012CZ.pdf
čtvrtek 13. března 2014
NENÍ VŠECHNO PORCELÁN, CO SE JAKO PORCELÁN TVÁŘÍ
aneb Kdo vyráběl kopie a jak to nakonec všechno dopadlo.
Pokud máte rádi historii a památky, určitě jste navštívili nejeden krásný zámek a asi znáte i určité pojmy, které se při prohlídkách těchto šlechtických sídel opakují. Jistě jste se už setkali s krásou světově ceněné fajáns zvané Delft. Je to holandská historická keramika, typicky modro-bílá, překrásných tvarů a dekorů a každá umělecká sbírka, která ji obsahuje, je na svůj Delft patřičně hrdá.
Říkáte si, jak to souvisí s dneškem a jak s napodobováním? Že by se na trhu se starožitnostmi objevily napodobeniny Delftu? No, tedy… ono je to jaksi úplně naopak.
Delft v té podobě, jak se nejvíce proslavil, vznikl na základě jednoho „vlivného rozporu“: Na jedné straně byla velká poptávka a velká touha po prestiži a na druhé straně už menší kupní síla.
Vydejme se teď do doby, kdy tento rozpor na trhu působil, tedy do osmnáctého století. Tehdy stejně jako dnes lidé podléhali diktátu módy a čím významnější postavení ve společnosti člověk měl, tím striktněji se módy musel držet. V druhé polovině 18. století se módní diktát zaměřil kromě jiného také na vybavení reprezentativních prostor domu a byl nekompromisní: Kdo chce něco znamenat, MUSÍ mít doma tu velkou vzácnost, modrobílý čínský porcelán. I kdyby třeba jen jeden kousek, ale musí tu být. Ber, kde ber.
A jakkoli byl čínský porcelán v zemi svého vzniku považován za pouhé spotřební zboží, v Evropě byly ty překrásně dekorované předměty vysoce ceněny. Modrobílé kousky křehké krásy a elegance byly vystavovány v chlubnících (prosklených vitrínách), nebo dokonce ‒ při výjimečných příležitostech ‒ používány k servírování občerstvení pro vzácné hosty.
Je pochopitelné, že ceny čínských porcelánových výrobků závratně vzrostly. A protože tehdejší lidé byli ve své podstatě opravdu stejní jako my dnes, je nasnadě, co následovalo: Objevily se napodobeniny určené pro méně movité občany. Byly hodně podobné, stejně (nebo skoro stejně) hezké, ale z levnějšího materiálu. Nejčastěji se tyto napodobeniny vyráběly z keramiky, která sice zdaleka nemůže dosáhnout jemnosti, ušlechtilosti a subtilnosti porcelánu, ale zato je lehce dostupná a dobře se s ní pracuje.
Je to skoro k nevíře, ale právě tak a nejinak se zrodil proslulý holandský Delft, o němž jsme se zmiňovali v úvodu.
Drahý, skvostný, luxusní Delft?
Ano, Delft.
Kopie.
Pěkně zdobená keramika, která tvarem i malbou zdařile napodobila mnohem kvalitnější čínské originály.
Že se pak doba i móda změnily, že keramické dílny v Delftu už dávno vzaly za své, zatímco čínský porcelán tradičních i moderních typů je dál produkován ve velkém, že dnes je delftská kopie mnohonásobně dražší než stejně starý porcelánový originál ‒ to už je jiná kapitola.
Dopadlo to s touto napodobeninou nečekaně, ale ani náhodou to nedopadlo špatně. Prostě jen na světě přibylo něco krásných věciček, a je celkem jedno, jestli jsou z porcelánu, nebo z keramiky, jestli připluly lodí z Kiteje nebo přicestovaly po souši jen z Holandie. Hlavně že tu jsou a že se líbí.
Autor: Eva Musilová
aneb Kdo vyráběl kopie a jak to nakonec všechno dopadlo.
Pokud máte rádi historii a památky, určitě jste navštívili nejeden krásný zámek a asi znáte i určité pojmy, které se při prohlídkách těchto šlechtických sídel opakují. Jistě jste se už setkali s krásou světově ceněné fajáns zvané Delft. Je to holandská historická keramika, typicky modro-bílá, překrásných tvarů a dekorů a každá umělecká sbírka, která ji obsahuje, je na svůj Delft patřičně hrdá.
Říkáte si, jak to souvisí s dneškem a jak s napodobováním? Že by se na trhu se starožitnostmi objevily napodobeniny Delftu? No, tedy… ono je to jaksi úplně naopak.
Delft v té podobě, jak se nejvíce proslavil, vznikl na základě jednoho „vlivného rozporu“: Na jedné straně byla velká poptávka a velká touha po prestiži a na druhé straně už menší kupní síla.
Vydejme se teď do doby, kdy tento rozpor na trhu působil, tedy do osmnáctého století. Tehdy stejně jako dnes lidé podléhali diktátu módy a čím významnější postavení ve společnosti člověk měl, tím striktněji se módy musel držet. V druhé polovině 18. století se módní diktát zaměřil kromě jiného také na vybavení reprezentativních prostor domu a byl nekompromisní: Kdo chce něco znamenat, MUSÍ mít doma tu velkou vzácnost, modrobílý čínský porcelán. I kdyby třeba jen jeden kousek, ale musí tu být. Ber, kde ber.
A jakkoli byl čínský porcelán v zemi svého vzniku považován za pouhé spotřební zboží, v Evropě byly ty překrásně dekorované předměty vysoce ceněny. Modrobílé kousky křehké krásy a elegance byly vystavovány v chlubnících (prosklených vitrínách), nebo dokonce ‒ při výjimečných příležitostech ‒ používány k servírování občerstvení pro vzácné hosty.
Je pochopitelné, že ceny čínských porcelánových výrobků závratně vzrostly. A protože tehdejší lidé byli ve své podstatě opravdu stejní jako my dnes, je nasnadě, co následovalo: Objevily se napodobeniny určené pro méně movité občany. Byly hodně podobné, stejně (nebo skoro stejně) hezké, ale z levnějšího materiálu. Nejčastěji se tyto napodobeniny vyráběly z keramiky, která sice zdaleka nemůže dosáhnout jemnosti, ušlechtilosti a subtilnosti porcelánu, ale zato je lehce dostupná a dobře se s ní pracuje.
Je to skoro k nevíře, ale právě tak a nejinak se zrodil proslulý holandský Delft, o němž jsme se zmiňovali v úvodu.
Drahý, skvostný, luxusní Delft?
Ano, Delft.
Kopie.
Pěkně zdobená keramika, která tvarem i malbou zdařile napodobila mnohem kvalitnější čínské originály.
Že se pak doba i móda změnily, že keramické dílny v Delftu už dávno vzaly za své, zatímco čínský porcelán tradičních i moderních typů je dál produkován ve velkém, že dnes je delftská kopie mnohonásobně dražší než stejně starý porcelánový originál ‒ to už je jiná kapitola.
Dopadlo to s touto napodobeninou nečekaně, ale ani náhodou to nedopadlo špatně. Prostě jen na světě přibylo něco krásných věciček, a je celkem jedno, jestli jsou z porcelánu, nebo z keramiky, jestli připluly lodí z Kiteje nebo přicestovaly po souši jen z Holandie. Hlavně že tu jsou a že se líbí.
Autor: Eva Musilová
Šperky pro kněžnu ze Želének i pro vás
Znáte město Teplice v Čechách? Pokud jste tam ještě nebyli, určitě se do Teplic brzo vypravte. Letos se totiž tyto lázně připravily na turistickou sezónu opravdu výjimečně, a to hned v několika směrech:
Prvním z nich je láznění, dalším oslavy "200 let Beethovena v Teplicích". Ještě další atraktivní záležitosti přichystalo divadlo, filharmonie, hvězdárna či zdejší muzeum.
Teplice patří mezi našimi i evropskými lázněmi mezi ty nejstarší, lidé se sem jezdí léčit už někdy od 12. století. V minulosti zde pobývaly a léčily se slavné osobnosti jako L. van Beethoven, J. W. Goethe, R. Wagner, F. Chopin, F. Liszt, A. von Humboldt a další.
Že jste ve starobylém kulturním městě, to poznáte třeba na architektuře, a že je toto město zvyklé hostit návštěvníky ze všech myslitelných koutů světa, to je zase dobře znát na svobodomyslné, uvolněné atmosféře města.
Hlavní a už tradiční akcí je každoročně slavnostní zahájení lázeňské sezóny, které je stanoveno na poslední květnový víkend. A potom už se rozběhne kolotoč kulturních a zábavních akcí.
Na kulturní zážitky vás bude v Teplicích lákat třeba Krušnohorské divadlo, Dům kultury, Regionální muzeum v Teplicích (sídlí na zámku v centru města), Galerie Bohemia Art s řadou výstavních síní, Severočeská filharmonie nebo Regionální knihovna.
Krásné "rostlinné zážitky" zajistí prosperující Botanická zahrada, a za Malým princem se vypravte na teplickou Hvězdárnu s planetáriem.
U všech těchto institucí se vyplatí sledovat průběžně jejich webové stránky, protože i v běžící sezoně se přidávají další a další atraktivní akce a akcičky.
Jako malou "ochutnávku" vám Managerka.cz představuje výstavu Pravěký a moderní šperk.
Co má s moderními šperky společného nějaký pravěk? zeptáte se možná. Vypravte se do Teplic, a uvidíte! Mnohé z nás možná nenapadne, že mnozí současní umělci (i šperkaři) se ve svých dílech záměrně nechávají inspirovat způsobem tvorby či technikami dob minulých. Proto vznikla tato nevšední výstava: Námět, kdy je srovnáván šperk hrobových celků kultur od neolitu po dobu hradištní, se šperkem současným, se u nás objevuje naprosto poprvé.
Uvidítte tedy jednak díla současných šperkařů, jednak šperky víc než staré. Z pravěkých šperků sem byly vybrány například náhrdelníky z vrtaných mušlí, psích zubů a upravovaných kostí, uvidíte i překrásné šperky doby bronzové a keltský šperk.
A o jaký druh šperků půjde? K vidění budou zejména bronzové fibule, jehlice, prsteny, nánožní kruhy, náramky, nápažníky a nákrčníky. Vyvrcholením výstavy jsou zapůjčené stříbrné a zlaté šperky z mohylového hrobu "kněžny" ze Želének ze sbírky Národního muzea v Praze, které se tak na čas vlastně "vrátí domů".
Výstava s velice atraktivním tématem bude pravděpodobně hojně navštěvovaná. Potrvá od 26. 4. do 17. 6. 2012, a proto doporučujeme nečekat s návštěvou lázní Teplice až na plnou sezonu. Město vám samozřejmě nabídne i o prázdninách spoustu zajímavostí, ale "šperk" je k vidění jen do poloviny června. Tak si raději pospěšte, mohli byste třeba přijít o zajímavou inspiraci i pro své vlastní krášlení!
Eva Musilová
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)