http://prekladamapisu.blogspot.cz/2014/06/neco-o-zdravi-tak-trochu-orientalne.html
http://prekladamapisu.blogspot.cz/2014/05/lymfaticky-system-o-tomhle-se-v-ceskych.html
http://www.managerka.cz/horke-posilujici-dobroty/
http://www.managerka.cz/tradicni-vydatne-a-prece-zdrave/
http://www.managerka.cz/dva-cukriky-na-zhubnuti/
Ovšem nejmilovanější je stejně starý, stařičký fazolový text. Ten pravda ryze zdravotní není, ale vzdálená příbuznost by tu byla...
http://prekladamapisu.blogspot.cz/2013/12/fizule.html
A jako poslední vložím text, který tu někde na netu visí, ale který se mi nechce složitě hledat:
Žlučníkový
záchvat
neboli
žlučníková kolika vzniká tehdy, když se začne projevovat
přítomnost žlučových kamenů ve žlučníku nebo ve žlučových
cestách.
Žlučové
kameny. Téměř každý o nich slyšel, většina z nás
i tuší, kde a jak vznikají. A přece se pořád stává, že
ten, kdo "je má", o nich dlouho neví, a když přijde
bolestivý záchvat, nedokáže rozpoznat, co se s ním děje.
Pojďme
se tedy na tyhle kameny podívat blíže.
Žlučové
kameny, nebo také žlučníkové kameny, jsou oblázkovité útvary,
které vznikají tak, že v kapalné žluči ztvrdnou a shluknou
se její pevné součásti, především cholesterol, soli žlučových
kyselin a bilirubin.
Přítomnost
žlučových kamenů je onemocnění, jemuž se souhrnně říká
cholelitiáza.
Rozlišujeme
dva základní typy žlučových kamenů: cholesterolové (ty tvoří
přibližně 80 % všech kamenů a mají žlutozelenou barvu) a
pigmentové (jsou menší a mívají hnědou až černou barvu).
Žlučové
kameny mohou být zcela drobné ("písek"), nebo poměrně
velké, dokonce až jako golfový míček. Někdy se vyskytují
osamoceně, jindy jsou to desítky až stovky drobných kamenů, a
ještě jindy se objeví v kombinaci ‒
jeden či několik velkých kamenů v doprovodu spousty
drobných útvarů.
Protože
cholelitiáza je skutečně častým a bolestivým onemocněním,
potenciální i skutečný pacient potřebuje vědět především
1.
jak se onemocnění žlučovými kameny projeví;
2.
jak se dá nemoc léčit; a
3.
jak se jí dá předcházet.
Jak
se onemocnění žlučovými kameny projeví
Projevy této nemoci jsou poměrně různorodé: Často se stává,
že pacient už léta kameny má, ale vůbec o nich neví. Nemoc
tedy probíhá asymptomaticky, bezpříznakově.
U jiných pacientů se mohou delší dobu objevovat vcelku mírné,
nespecifické problémy, jako je nevolnost, nadýmání, říhání a
zvracení po požití příliš tučné potravy.
Asi
nejznámějším projevem tohoto onemocnění je ovšem prudká,
bolestivá a nebezpečná žlučníková kolika. Je
způsobena tím, jak uvolněný žlučový kámen putuje ven ze
žlučníku a pak žlučovými cestami.
Pacient
s kolikou prožívá silnou bolest v pravé části břicha,
pod žebry či v nadbřišku. Bolest se často přesouvá až do
zad, pod lopatku nebo dokonce až do ramene.
Kromě
zmíněné kruté bolesti sužuje pacienta často také horečka a
zvracení, zrychlený dech i tep a snížený krevní tlak.
Někdy
se zároveň objeví i žloutenka.
Jsou
kameny nebezpečné?
Ačkoli
je onemocnění žlučovými kameny častou nemocí, jedná se
o stav, který by neměl být podceňován. Putující žlučové
kameny totiž při své cestě poškozují žlučové cesty. Mezi
velmi nebezpečné stavy patří situace, kdy se kameny zaklíní ve
vývodu ze žlučníku: Vytvářená žluč pak nemůže přirozeně
odtékat, městná se ve žlučníku i v játrech a působí
jejich zánět. Při zanedbání stavu může dojít dokonce až
k protržení stěny žlučníku.
Vážná
komplikace nastává také v okamžiku, kdy se uvolněný
žlučový kámen zaklíní v místě, kde se vyústění
žlučovodu spojuje s vývodem slinivky břišní a společně
ústí do tenkého střeva. Pak je totiž orgánů, jež jsou
poškozovány městnáním trávicích tekutin, ještě více.
Jak
se žlučníkové kameny léčí?
Existuje několik druhů léčby; aplikují se podle toho, o jak
závažný stav se u pacienta jedná.
U mírnějších stavů se doporučuje nechirurgická, takzvaná
konzervativní léčba, kdy se pouze tlumí příznaky koliky.
Pacient je v klidovém režimu, aplikují se teplé obklady a
podává se vhodné spasmolytikum (uvolňuje křečovitě stažené
části žlučových cest) a analgetikum (tiší bolest). Po
ustoupení příznaků koliky je pacientovi doporučena vhodná
dieta.
Většina stavů, jež jsou vážnější povahy nebo se vyznačují
opakovanými záchvaty koliky, je řešena chirurgicky, převážně
metodou laparoskopickou, kdy je nejčastěji odstraněn žlučník.
Ke "klasické" operaci, při níž je dutina břišní
otevřena řezem dlouhým přibližně 15 centimetrů, se
přistupuje jen v případě, že lékař zjistí těžší
zánět či infekci.
V poslední době si získávají oblibu ještě jiné metody léčby.
Jedná se o takzvanou disoluci, tedy rozpouštění
vzniklých žlučových kamenů pomocí žlučových kyselin, a
o rozbití rázovou vlnou.
Tyto metody jsou ovšem poměrně nové a proztím nacházejí
uplatnění jen u určitého typu pacientů.
Je
možné vzniku žlučových kamenů předcházet?
Ano,
je to možné. Na co byste
si tedy měli dát pozor? Existuje
několik věcí, které můžete sami ovlivnit:
1.
Tělesná hmotnost.
Bylo klinicky prokázáno,
že i jen mírná nadváha působí, že ve žluči je obsaženo
méně žlučových solí, což způsobuje zvýšení
hladiny cholesterolu, a tedy pomalejší vyprazdňování žlučníku.
Pomalé vyprazdňování žlučníku se pak přímo stává příčinou
vzniku kamenů.
2.
Strava s vysokým
obsahem tuků
a cholesterolu a nízkým obsahem vlákniny.
Tento typ stravy opět
zvyšuje hladinu cholesterolu, a to pak vede ke vzniku kamenů.
3.
Rychlé hubnutí.
Také při velmi rychlém hubnutí se do žluči vylučuje větší
množství cholesterolu, a pak vznikají kameny.
4.
Léky snižující
hladinu cholesterolu v krvi.
Tyto léky sice ochrání vaše cévy, protože sníží hladinu
krevního cholesterolu, avšak
zároveň s tímto
kladným účinkem je tu ještě
jiný efekt: Tyto léky
zvyšují množství
cholesterolu vylučovaného do žluči. Následek
je nasnadě: Žlučník se pomaleji vyprazdňuje, a vznikají žlučové
kameny.
5.
Diabetes mellitus.
U lidí s diabetem se často vyskytuje vysoká hladina
mastných kyselin, jež může
zvýšit riziko vzniku žlučových kamenů.
Jestliže trpíte diabetem,
měli byste opravdu
zodpovědně dodržovat
doporučenou dietu.
Toto
jsou takzvané rizikové faktory, jež můžete sami do
značné míry ovlivnit.
Dále
existuje ještě řada
jiných
faktorů, jež přispívají
ke vzniku žlučových kamenů, ovšem
ty už ovlivnit
nemůžete.
Mezi
prokazatelné faktory tohoto
typu patří například
věk, pohlaví (kameny jsou častější u žen), rodinná
anamnéza, rasa (žlučové kameny jsou zdaleka nejčastější mezi
indiány a americkými Mexičany i dalšími Hispánci),
cystická fibróza, jaterní
cirhóza, stavy po odstranění části tenkého střeva a
užívání některých
hormonů (zejména estrogenů).
Jestliže
se vás některý z uvedených rizikových faktorů týká, je
na vás, abyste
včas podnikli vhodná preventivní opatření. Můžete si tak
ušetřit poměrně krutou zkušenost se žlučníkovou kolikou a
případně se i vyhnout
operaci, která by vás
jinak čekala.
